Nechtěli se se mnou ani ukázat

Jmenuji se Walter a pocházím z malé vesnice nedaleko Wetzlaru. Je tam 1 000 obyvatel a každý zná každého.

Koncem 80. let jsem se seznámil se Scientology, protože jsem chtěl vyřešit všechny svoje problémy. Lidé se dozvěděli, že jsem scientolog, musel jsem odstoupit ze své funkce v obecní politice a od té doby se mi ostatní vyhýbali. Můj kamarád ze školy se také věnoval politice. Od té doby už se mnou nechtěl být v kontaktu a díval se na mě jen s opovržením. Tak dopadlo přátelství, které trvalo od mládí. A jen proto, že jsem byl v Scientology, nebo že jsem scientolog, skončilo to ze dne na den.

Známí a přátelé nechtěli, aby je někdo viděl v mé blízkosti nebo se mnou na veřejnosti. Když jsme mluvili mezi čtyřma očima, všechno bylo normální, ale jakmile se sešlo víc lidí, nebylo „vhodné“ mít mezi sebou scientologa.

To bylo někdy velmi frustrující, protože jsem byl ve vesnici známý jako podnikatel. Tohle je můj podnik, který jsem v roce 1975 založil s otcem. Máme kapacitu 15 tun prádla denně. Měl jsem asi 80 zaměstnanců a každý rok se stávalo, že jsme z nevysvětlitelných důvodů přicházeli o zakázky, a já nevěděl proč. Musel jsem stále získávat nové zákazníky, jen abych pro zaměstnance udržel dost práce. Také se stalo, že jsem chtěl zaměstnat mistrovou. A ona řekla: „Skvělé, že jsem si našla novou práci. Přijdu tehdy a tehdy.“ Na konci jednání řekla: „Je mi líto. Nemůžu přijít. Mluvila jsem se svou matkou,“ která pracuje na městském úřadě, a ta jí řekla, že jsem scientolog a že jí nedovolí u mě nastoupit. A to je opravdu trpká zkušenost, když jste poctivý člověk a chcete poctivě pracovat. A něco takového bych nepřál nikomu.