Nedovolili našim synům, aby byli kamarádi

Jmenuji se Arnd a jsem v Scientology už 36 let. Narodil jsem se v Krefeldu. V současnosti žiji poblíž Frankfurtu.

Takže můj syn měl ve školce kamaráda a pak jsme poznali tu druhou rodinu, byli nám moc sympatičtí, vídali jsme se, chodili jsme ven, chodili jsme na jídlo, jezdili na výlety – například do zoo. A řekl jsem jim, že jsem vlastně scientolog. To vedlo k tomu, že nám o pár dní později řekli, že už s námi nechtějí být v kontaktu, protože jsme scientologové. Tak mě to v tu chvíli trochu zarmoutilo, protože můj syn tomu vůbec nerozuměl. Pak jsem mu řekl pravdu. Řekl jsem mu: „Dobře, poslouchej. Jeho rodiče s námi nechtějí mít nic společného, protože máme jiné náboženství.“ A pak to trochu pochopil, ale ve skutečnosti si myslím, že tomu dodnes nerozumí. Protože to prostě není pochopitelné.

Takže po školce začíná základní škola a my jsme pro našeho syna hledali školu. V Dietzenbachu byly tři možnosti, jedna byla státní a dvě soukromé. Zjišťovali jsme o nich víc a chodili na informační večery. A my jsme se rozhodli, že montessori škola v Dietzenbachu pro něj bude nejvhodnější. Znělo to velmi slibně, dokud jsme nedostali přihlášku. Přečetl jsem si ten formulář, podíval se na svou ženu a řekl: „To není možné.“ Psalo se tam, že nemůžete být sympatizant ani člen Scientology Církve. To pro mě byl šok. Protože – co to má společného s tím dítětem? Můj syn nesmí chodit do školy jen proto, že jsem si možná přečetl knihu o Scientology? Zašlo to velmi, velmi, velmi daleko a bylo to velmi diskriminační.