K němu domů přišli cizí lidé.

Takže, jmenuji se Kurt. Vyrostl jsem v úplně normální rodině ve Falci.

Až do svých 35 let pro mě diskriminace byla vlastně cizím pojmem. V té době jsem objevil Scientology a stal jsem se scientologem. A pak se začaly dít různé věci. Třeba pracovníci Úřadu na ochranu ústavy už tehdy přišli k nám domů, aby ovlivnili mou rodinu. Šokovalo mě, že je něco takového vůbec možné v moderním státě, jako je Německo.

Později jsem měl firmu a spolupracovali jsme s Deutsche Bahn – přesněji s její dceřinou společností. Spolupracovali jsme s nimi několik let. A pak v roce 2003 dali do smluv sektářský filtr proti Scientology. Tento sektářský filtr říkal, že nesmíte být scientologem a ani absolvovat žádné Scientology kurzy, ani se jinak zabývat učením, které vynalezl L. Ron Hubbard. Byl jsem samozřejmě v šoku, že německá firma tak úzce spjatá se státem zařadila takový sektářský filtr do svých smluv. Takže poté, co se tento sektářský filtr objevil ve smlouvách Deutsche Bahn, jsme museli spolupráci ukončit. To mělo samozřejmě na mou firmu velmi negativní dopad a chvíli nám trvalo, než jsme se z toho vzpamatovali.

Diskriminace samozřejmě pokračovala. Konala se spousta akcí proti Scientology, a to po celé zemi. Pořádaly je hlavně křesťanské církve, průmyslové a obchodní komory a soukromé firmy. Líčili nás tam jako hlupáky s vymytým mozkem. Organizátoři a řečníci lidi někdy tak vyburcovali a poštvali proti nám, že nás pak ti lidé i napadali. Ta zkušenost mě hluboce zasáhla a opravdu mnou otřásla. Všechny ty akce, všechno, co o nás psala média, i všechny postihy ze strany státu byly zcela neopodstatněné. Nebylo vůbec proč tohle všechno tak rozdmýchávat. Byla to od nich naprostá nesnášenlivost.