U mých dveří došlo k násilí

Jmenuji se Thomas. Teď je mi 52 let. Pocházím z jižní části Německa, z Bavorska. Studoval jsem sociologii a mám čtyři děti.

Se Scientology jsem se seznámil díky studijní technologii, která se mi moc líbila a ke konci studia mi opravdu pomohla. Takže jsem vždycky učil. Učil jsem hru na klavír a také doučoval, třeba svého bratra. Pak chodili další lidé a my jsme – no, otevřeli jsme doučovací akademii a přicházelo čím dál víc žáků a vysokoškoláků. A díky studijní technologii a jejím materiálům [jsme] dokázali dětem velmi pomoci. Měli jsme vynikající výsledky. A pak, no, jednoho dne přišel jeden student – měli jsme knihu, která popisovala studijní technologii. Našel jméno L. Ron Hubbard a řekl: „To je Scientology. Proboha.“ Jeho otec byl v obecním zastupitelstvu, nebo spíše v radě evangelické církve, a to skutečně vyvolalo značný rozruch. Pak se sešli za zavřenými dveřmi a dělali si starosti: „Je tu někdo, kdo používá Scientology,“ nebo něco takového. Potom se konalo i neveřejné zasedání obecního zastupitelstva v obci, kde jsem působil, a někteří rodiče měli obavy. To vedlo k tomu, že děti přestaly chodit na doučování. Moje rodina byla obtěžována. Mého bratra oslovovali na ulici. Vydávali varování a od té chvíle se to vyhrotilo. Vyvrcholilo to tím, že jednou v neděli přišel ke mně domů bratr a začal rozzlobeně silně bušit na dveře. Popadl mě pod krkem a přitlačil mě ke zdi. Řekl: „Můžeš si dělat, co chceš, ale nás z toho vynech.“ No, v rodině kvůli tomu vznikly velké neshody. To bylo opravdu zlé.

Nakonec jsem po dvou nebo třech letech řekl: „Už to dál nezvládám.“ Mluvili jsme se všemi, s učiteli, se všemi – znali jsme tam tolik lidí. Nakonec jsme řekli: „Dost. Odcházíme z obce a stěhujeme se do města.“ Mě osobně to opravdu mrzelo, musím říct, protože jsem chtěl jen pomáhat.