Vyhrožovali, že zabijí mého otce

Jmenuji se Ivette. Můj otec byl Němec, moje matka je Rakušanka. Jako dítě jsem vyrůstala v Německu. Byli jsme normální německá rodina.

Život byl – denně se dělo něco souvisejícího s diskriminací, nebo nás někdo chtěl obtěžovat jen proto, že jsme byli scientologové.

Vím, že moje sestra chodila s kamarádkou jezdit na koni. Ve vesnici byly děti, které po nich házely kameny, protože byly scientoložky. Jednou jsem šla do školy, myslím, že mi bylo šest nebo sedm, a v křoví u příjezdové cesty k naší škole byli novináři a kameramani. Čekali tam, aby mohli vyskočit a natočit nás, aby pak mohli v televizi něco říct o naší škole, protože jsme byli scientologové. Nebylo o čem vyprávět. Byli jsme prostě normální děti, které chodily do školy. Takové věci se tedy děly pořád.

Pamatuji si, že když mi bylo pět nebo šest let, volali nám domů. Lidé mi volali a vyhrožovali, že zabijí mého otce. Tak si představte, že máte šestileté dítě, které zvedne telefon, a někdo vám řekne – řekne tomu dítěti, že přijde a zabije jeho otce. A bylo to jen proto, že byl scientolog. A protože to byla prostě jen diskriminace vůči nám a vůči našemu náboženství.

A to všechno kvůli čemu? Ničemu. Vůbec ničemu.